Už to nejde dál...

8. prosince 2007 v 19:29 | šarlot |  Jednorázovky
Né nebojte, nejde o konec, jen je to..
Krátká jednorázovka o bolesti jedné postavy, která ovlivnila život mnoha lidí.


Už to nejde dál, tak tyhle hlasy a myšlenky se mě najednou tak dotýkají, nikdy bych nevěřil, jak moc člověka dokáže ovlivnit jedna malá drobnost na vašem těle, jen jedna blbá jizva na čele. Jen uhlově černé vlasy, kulaté brýle a smaragdově zelené oči. Dokonalá idylka, ovšem jen v tom případě, když na vašem kufru nevisí cedulka se jménem Harry Potter.
Proč já musím být ten, kdo přežil!
Proč já musím být ten, kdo zabije pána zla!
Proč zrovna já mám být na straně dobra!
A proč nikdo nechápe, že i když Voldemort zabil mé rodiče a mě zkazil vlastně celý život, tak že ho vlastně chápu. Vždyť je to tak snadné, pochopit, že to nedělá jen z čisté nenávisti.
Proč to jen nikdo nechce pochopit?
Proč tu jen tak sedím a koukám na svůj zničený život? Ano nebráním se vědomí, že právě sedím na posteli v budově co si říká psychiatrie. Ano složil jsem se, ale co je komu potom. Vždyť já mám přece taky právo na svůj život. Už mi nezbyl ani jeden jediný příbuzný a ani kámoše už nemám a holka mi taky utekla s jiným. Každý chtěl být jako já, jen já jsem se tomu bránil. Každý chtěl mít taky takové úspěchy jako já. Každý! Ach ano, každý jen ne já! A na to právě jsem doplatil. Kouzelnický svět je doslova zničen na prach. A vlastně i kouzelníci jsou rozprášeni na prach, či spíše na popel. Už nikdo nechce být jako já. Nikdo nemá důvod a to je snad právě to, co já vždycky chtěl. V tu ránu cítím osvobození, slzy na své tváři a žiletku na své tepně, ale poté cítím už jen štěstí a svobodu, poté cítím, že teprve teď jsem ten HARRY POTTER, kterým jsem vždy chtěl být. Statečným klukem s milujícími rodiči a kámoši, co nikdy nezraní. Prostě jsem vždycky jen doufal a to byla má chyba, já totiž udělal tu největší chybu, já zapomněl žít.

BÝT ČI NEBÝT??? W. Shakespeare

Konec
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sep | 9. prosince 2007 v 18:04 | Reagovat

Ježiš to bylo.... krásný. A táák smutný a zároveň pravdivý..

Vlastně ani nedokážu popsat, jak to na mě zapůsobilo.

(Nejvíce mě zaujala tahle věta- Dokonalá idylka, ovšem jen v tom případě, když na vašem kufru nevisí cedulka se jménem Harry Potter.)

A po přečtení (ikdyž sem měla stejný názor) bych Harrym nikdy být nechtěla!

Nádhera....skládám poklonu....

2 wampirella | Web | 9. prosince 2007 v 22:12 | Reagovat

Skvělej blog!koukni pls. i na muj:-)))

3 šarlot | Web | 16. prosince 2007 v 8:05 | Reagovat

Sep-děkuji moc, fakt to pro mě znamená!

4 Anči | Web | 19. prosince 2007 v 16:08 | Reagovat

To vyki krásný jedním slovem naprosto uchvacující! Tak takovýmu Harrymu já doopravdy věřím...a cítím, že tohle si Harry i říká! je to strašně moc k zamyslení...A to je to co já nedokážu napsat..:(((((((...super...:))))))

5 šarlot | Web | 21. prosince 2007 v 16:22 | Reagovat

Anči: ale prosimtě, ty píšeš skvěle, tak úžasné zpracování např. alá Greb a Goyle je naprosto jedinečné!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama