Ach, jak ten čas letí!

14. září 2008 v 10:25 | šarlot |  Návrhy a oznámení

Včera jsem se vydala do Slepotic (kousek u Pardubic), které leží jen pár kilometrů od mé milované vesničky.

Dorazila jsem tam spolu se svou rodinku. Konala se tam totiž jedna slavnost, já jsem tam původně měla číst jednu pověst, ale nějaká bába si to vydupala. No, ne že by mi to zase tolik vadilo :D.
Ve Slepoticích jsem také potkala Anči (taky, když tam bydlí, že), se kterou jsem se následně vydala do naší školky. Krásně jsme si zavzpomínali. Ukazovaly jsme si postýlky, ve kterých jsme ležely a to byste nevěřili, jak jsou mrňavé. Pohráli jsme si s pár hračkami. Podivovaly jsme se nad tím, kolik možností mají dnes malé děti. Ach. A také jsme zašli do jídelny. Ty kouzelně male vyhlížející židličky a ty stoly. Člověk si připadal, jako kdybychom byli všichni dříve skřítci :).
Nemohu ovšem opomenout ani zahradu. Mezi novýma hračkami jsme já s Anči, jejím bráchou a jedním kamarádem objevili staré kolečko se kterým jsme si hráli. Také jsme s Anči ozkoušeli houpačku a prolézačky. Jak ten čas letí :).

Také jsme se vydali všichni společně do kulturáku, kde jsem mohla spatřit obraz, který mi Anči slibovala ukázat. Ovšem větší bomba byla, že jsme objevili fotku, na které vyhlížela Šmahová, naše třídní (tedy si to alespoň myslíme, že to byla ona). Možná, že ji Anči přidá na svůj blog, jelikož to Šimon (její bratr) vyfotil.

Snad jsem vás příliš neunavila :).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je pro vás školka okouzlující místo?

Ano!
Ne!
Nepřemýšlím nad tím!

Komentáře

1 Miraella | Web | 14. září 2008 v 11:38 | Reagovat

Školka, ach:D Jak já byla zlobivé a nenechavé dítko. Musela jsem spát dál od ostatních, protože jsem nikdy neusnula a rušila bych je, a tak jsem z nudy rozkousávala prostěradla:D Taky v jídle jsem se pořád jenom rejpala, možná abych ty učitelky naštvala, co já vím.. cvičit se mi nechtělo, neposlouchala jsem, prala se a nesmírně mě štvalo, když jsem nemohla být Popelka nebo paní doktorka:D:D:D Jak jsi to řekla, zkrátka byli jsme všichni takoví malí skřítci. Ale naše školka ve mně nic takového sladkobolného neevokuje, nevím, možná jsem neměla dětství v ní dostatečně ráda. Ale kdyby mi nabídli se tam vrátit, asi bych to udělala.

2 Afgreki | Web | 14. září 2008 v 13:45 | Reagovat

Školka...školka. Tak dávno, nebo snad blízko? Jojo, moc dobře si pamatuju, jak jsem si brala Ivoška a hrála s klukama protože holky mě odhazovali za to, že žaluju. Vlastně školka může za mou duševní újmu! :D :D

* Aby to nikdo neviděl suší slzičku a přitom si z nosu vysmrkává nudli obřích rozměrů *

3 Anči | Web | 14. září 2008 v 16:43 | Reagovat

jůůů.bylo to fakt kouzelný.....dostaly mě hlavně ty mini postýlky..:D:D Já tam chci zpátky.:)

4 šarlot | Web | 16. září 2008 v 22:29 | Reagovat

Uděláme protest. my chceme do školky :D třeba to zabere :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama