Otevři svá ústa

19. června 2010 v 23:34 | šarlot |  Jednorázovky
Slovo autora: Už od začátku své povídkářské ,,kariéry" se snažím realisticky zobrazit vztah Draca a Ginny. Dnes jsem si vybrala poněkud jiný žánr než obvykle. Přesunula jsem svůj zájem na vášeň a neskonalou tužbu, která provází životem nás všechny.
            Navíc bych tuto povídku ráda označila jako ,,tradiční," tedy povídku, kterou věnuji mé nejlepší přítelkyni Kristin k jejím narozeninám: ,,Vážím si tě a upřímně doufám v mnoho strávených chvil. S někým i bez někoho, opožděně přeji krásné narozeniny."

Postavy: Draco M., Ginny W.
Doba: Harryho Pottera, někdy po škole.
Děj: Ginny Weasleyová touží po uspokojení. Cítí touhu a chtíč ke svému největšímu nepříteli, se kterým je nucena pracovat každý den.
Žánr: Erotické, romantika (od 15 let)
Subkategorie: Česky

Otevři svá ústa

Cítila jsem explozi citů tak silnou, až se mé tělo prohnulo tou neskonalou slastí a má mysl i ústa křičela jediné slovo. Ano.

Sledovala jsem svůj odraz v zrcadle s pedantským a vysoce implulzivním zaujetím. Rovné držení zad, dlouhé vlasy, krásné nohy a smyslné rty. Byla jsem spokojená a i když jsem si v tu chvíli připadala jako bezduchý narcista, nemohla jsem se ubránit pocitu, že mé tělo je perfektní. Jenže, pak mi došlo, že nehledím na sebe samou jako na výjev malířových chutí a pohnutek, ale jako na bytost, které jen hezký odraz nestačí a která se cítí být poněkud prázdnou schránkou.
Zatřepala jsem hlavou a šla se raději věnovat své práci. Dnes nebylo na příjmu příliš rušno. Většina kouzelníků asi patrně usoudila, že sobotní ráno není příliš vhodné k jakýmkoli patetickým úmyslům o vnesení exprese do obyčejného a otupělého života, a tak jsem se raději vydala na obvyklou obhlídku mých pacientů. A vzhledem k tomu, že většina z nich byla v komatu nebo trpěla spavou nemocí, nebylo tu zrovna moc co na práci.
Chtěla jsem zachraňovat lidi a být co nejvíce nápomocná, ale poté, co jsem se zhroutila vyčerpáním, mě za trest poslali sem. Nenáviděla jsem to tu. Bylo tu nesnesitelné ticho až k zbláznění. Jediné, co mě těšilo, bylo to, že ten blonďatý zmetek tu trčel taky.
,,Nazdar Weasleyová, přišel jsem o něco?"
,,Ccc,"
,,Taky tě rád vidím. Koukám, dle tvé podrážděnosti, že jsi si stále nenašla vhodného partnera," zasmál se Draco Malfoy, všemi obdivovaný muž, co zvolil dobro. Chtělo se mi zvracet.
,,Co je ti do toho Malfoyi?" vyprskla jsem nabroušeně. Podíval se na mě těma svýma nenasytnýma očima, ušklíbl se a přešel k dalšímu pacientovi. Cítila jsem se dotčeně a rozčíleně jako vždy, když jsem věděla, že má pravdu. Někdy jsem ho používala jako nástroj ke svému sexuálnímu uspokojení. Bylo mi to odporné, ale lhala bych sama sobě, kdybych tvrdila, že mě to nevzrušovalo. Jeho dominance a uštěpačné poznámky ve mně probouzely gejzír smyslnosti a vášně. A i když jsem po leckteré nepovedené schůzce měla chuť z něj druhý den servat všechno oblečení, musela jsem si sama sobě připomenout, že je to můj nepřítel.
,,Tak schválně Weasleyová, jaký chudák to byl tentokrát?" ozval se znovu Malfoy a já musela uhnout očima, abych své představy na místě neuskutečnila.
,,…"
,,Nebo snad chceš slyšet, jak jsem jedné sestřičce zpříjemnil večer několika po sobě jdoucími orgasmy?" zašeptal mi náhle do ucha, přičemž položil jednu svou ruku na můj bok. Na něco takového jsem vůbec nebyla připravená. Cítila jsem, jak mi naskakuje husí kůže a tvrdnou bradavky.
,,Malfoyi!" zvýšila jsem svůj hlas, který si žádal hodně sebeovládání.
,,Mám pokračovat?" zeptal se svým úlisným hlasem a já si musela v duchu připomínat, že odpověď na tuhle otázku zní ne.
,,Přestaň na mě sahat!"
,,Ono ti stejně jednou dojde, že toužíš jen po mých dotycích," pronesl nakonec a nato mě políbil na šíji takovým způsobem, který by mi při troše delšího trvání dal přesně to, co jsem už delší dobu postrádala.
Večer, když jsem se po celodenním nicnedělání vrátila domů z práce a s podivným uspokojením vlezla pod sprchu, jsem musela přemýšlet o tom, co se dnes stalo. Zavřela jsem své oči a přemýšlela o Dracovi. Náhle se však ze vzpomínky stal námět pro uspokojení mého chtíče, který díky silnému proudu vody došel až k vyvrcholení. Omámeně jsem po několika vteřinách otevřela své oči a horkou vodou se snažila smýt tenhle opětovný poklesek mé mysli.
Druhý den jsem se oblékla tak, abych působila, co nejméně nápadně. Nechtěla jsem, abych dala Malfoyovi jediný důvod k jakékoli narážce na můj sexuální či partnerský život. V nemocnici jsem se převlékla do bílého pláště, podepsala několik papírů a šla na každodenní prohlídku pacientů. Nakonec jsem se zastavila u malé holčičky, která měla tu smůlu a schytala pár hodně ošklivých kouzel při hádce svých rodičů. Povzdechla jsem si nad jejím osudem a chtěla odejít z místnosti, když tu mě náhle zarazil ten blonďatý neřád, který mě potichu sledoval ode dveří. Pohlédla jsem mu do očí a čas se náhle zdál infinitní. Vyčkávala jsem smršť uštěpačných poznámek, ale  on očividně čekal jen na to, až k němu dojdu.
,,Krásné narozeniny, Weasleyová," usmál se, až se mi málem podlomila kolena, vložil mi do ruky bílou růži s plným květem a nakonec mě políbil na tvář.
,,Děkuji." Nebylo, co víc říct. Byla jsem překvapená takovým způsobem, jako ještě nikdy jindy ve svém životě. Pálilo mě místo, kde se jeho rty setkaly s mou kůží. Byla jsem jako v ohni a mé tělo se zmítalo touhou. Potřebovala jsem na vzduch.
,,Musím pryč," prohlásila jsem rezolutně a podle toho se také zachovala. Zamířila jsem z nemocnice do jakéhosi mudlovského nákupního centra, kde jsem si na uklidněnou hodlala pořídit cokoli nového do mého šatníku. Vybrala jsem si první věc, kterou jsem uviděla a už se hnala ke zkoušecím kabinkám. Když jsem pak již s poněkud pofidérní pasivitou mých citových reakcí sledovala svůj odraz v nových šatech v zrcadle, uslyšela jsem jakési stupňovité vzdychání z vedlejší kabinky. To rozdráždilo mé smysly natolik, že jsem posbírala všechny své věci a po zaplacení odkráčela zase zpátky do práce.
Když jsem se vrátila nazpět, očekávala jsem salvu jízlivých poznámek, které k mému údivu nepřicházely. Nakonec jsem to nevydržela a musela se zeptat proč.
,,Proboha Malfoyi, proč jsi dnes tak… tichý?"
,,Máš narozeniny," odpověděl jednoduše.
,,No a?" vypadlo ze mě naprosto nekontrolovatelným způsobem.
,,Nechci být ten, kdo ti je zkazí," objasnil mi svůj důvod.
,,Aha." Nemohla jsem si pomoct, ale nedokázala jsem ze svého hlasu vymazat stopy zvráceně zdrcujícího zklamání, který mým tělem projel náhle jako ostrý nůž.
Jakmile jsem pak večer dorazila domů a ve spěchu prošla gratulace ke svým narozeninám, padla jsem do postele tak rychle, jako už dlouho ne. Zdálo se mi, že jsem šťastná. Ležela jsem nahá na posteli a spokojeně se usmívala. Zlehka jsem pootevřela své rty a čekala na muže, co se odváží je políbit.
Náhle se scéna přetočila o velký kus dopředu a já mohla vidět sebe samu, jak si v žáru rozkoše užívám nepřekonatelným způsobem s mým největším nepřítelem. Draco Malfoy mě dostával k šílenství. Věděla jsem, že jsem křičela slastí a že něco tak silného jsem nikdy s žádným mužem nezažila. Nakonec po třetím vyvrcholení jsem se probudila. Byla jsem zpocená a můj dech byl nepravidelný. Tam dole jsem cítila pulzující napětí a tlak. Rozhodla jsem se proto zajít si do sprchy a dát se trochu dopořádku. Kalhotky jsem měla celé mokré od toho nečekaného vzrušení.
Absolutně jsem nechápala, co se to semnou v poslední době děje. Můj partnerský a vlastně i sexuální život začal být poněkud promiskuitní. Žádný z oněch mužů mě nedokázal uspokojit tak, jako pouhé myšlenky na tu prokletou blonďatou fretku. Ten fakt mě dráždil, ale ne tak jako dřív, tohle bylo jiné, smyslné.
Další den byla neděle. Díkybohu. Nemusela jsem do práce a nemusela jsem vidět toho svůdníka. Bylo by to báječné, nebýt mých neutuchajících myšlenek. Takže, když přišlo pondělní ráno, spěchala jsem do práce, jako nikdy jindy.
,,Dobré ráno, Weasleyová," pozdravil mě nadšeně Draco Malfoy ve svém bělostném plášti. ,,Jaká byla neděle?"
,,Hrozná," vyhrkla jsem bez sebemenšího zamyšlení, až jsem měla chuť plácnout se přes čelo.
,,Chyběl jsem ti?" zasmál se a já musela nutně polknout. Věděla jsem, že tohle už dlouho nevydržím a že jediná věc, která mi pomůže, bude vášnivý sex na tomhle skleněném a snad i pevném pracovním stole.
,,Co tvá neděle?" přesunula jsem pozornost ze mě na něho.
,,Dlouhá, řekl bych… Zkrátil jsem si čas přemýšlením o tom, jak bys vypadala nahá."
,,Malfoyi!" zalapala jsem po dechu.
,,Mé morální a etické smíšení šlo do kopru hned poté, co jsem se přidal na tuhle zkurvenou stranu dobra, tak co?" Chvíli bylo ticho. Nakonec jsem to nevydržela a oznámila mu, že jdu obhlédnout pacienty. Kývnutím hlavy jsem pozdravila další léčitelku a pak se vydala na obchůzku.
Další den mi už bylo jasné, že nejsem schopna bojovat sama se sebou v rámci téhle neskutečně intenzivní věci. Oblékla jsem si černé přesně padnoucí šaty s hlubokým výstřihem, své rty přetřela bezbarvým leskem a pak jen v práci čekala na to, kdy konečně dorazí.
Jakmile vešel do místnosti, mé srdce začala být jako o závod. Měla jsem chuť vyskočit ze židle a políbit ho, jako nikdo jiný dřív. Nakonec jsem však ovládla své ,,primitivní" pudy a zůstala raději sedět na místě.
,,Nazdar Weasleyová, co včerejší rande?"
,,Žádné nebylo," zabručela jsem podrážděně, načež jsem se pokoušela odolat své touze, udělat si to tady a teď.
,,Hmm, zvláštní." Sledovala jsem, jak míchá jakýsi lektvar pro pacienta číslo 135. Zvedla jsem se ze židle, urovnala šaty a plášť a šla se postavit vedle něj.
,,Mám pocit, že poslední dobou nejsi zrovna ve své kůži," nadnesl zamyšleně a pak pomalým kroužením promíchal přísady v lahvičce. Už jsem tu palčivou touhu nedokázala dál krotit. Opatrně jsem zastavila jeho ruku, položila lektvar na správné místo a pak se zeptala na tu nejvíce bláznivou myšlenku, která mě v tu chvíli napadla.
,,Můžeš mě políbit?" Nebyla to pouhá prosba, ale žádost tak silná, až ve mně vyvolávala znepokojení. Nechtěla jsem vidět jeho výraz ve tváři, a tak jsem zavřela své oříškové oči a čekala na jeho smích. Místo toho jsem ucítila ruce na svých tvářích a pak i rty, po kterých jsem tak dlouho toužila. Už z pouhého dotyku jeho rtů se mi dělalo mdlo a i když jsem věděla, že tohle není zrovna správné, ten pocit byl milionkrát silnější.
Bylo mi jasné, že pokud to hned nezastavím, neskončíme jen u polibku. Věděla jsem, že ho chci a mé tělo o tom bylo s křišťálovou průzračností přesvědčeno snad ještě více, ale dokázala jsem si představit, kolikrát se asi ozve těm, které jedno ráno potká a večer přivede k vrcholu. A já nechtěla jednou nerozvážnou chybou ztratit spolupracovníka, kterého vídám ze všech lidí na světě nejčastěji.
Odtrhla jsem se od něj, jemně se usmála a s kartou nového pacienta, jsem se vydala na průzkum.
Ten večer se mi usínalo prostě báječně. Před očima jsem stále měla ten polibek a také jeho tvář. Líbilo se mi, že jsem se konečně zbavila té věčně pronásledující sexuální tužby. Teď v mé mysli panoval klid a sladké uspokojení. Další den mi bylo dovoleno pracovat na příjmu pacientů, což byla úchvatná změna. Na(ne)štěstí jsem se zase druhý den vrátila na své obvyklé patro, kde skoro každý spal.
Hned jakmile jsem rozrazila dveře, mě čekalo překvapení. A to poněkud nemilé. Draco ve svém náručí držel drobnou blondýnku, kterou jsem znala z oddělení pro nevydařené pokusy. Ostře jsem bouchla svou taškou o sklenění stůl a doufala, že budou mít aspoň tolik taktu a rychle s tím skončí.
Hned jakmile ta připitomělá ,,blondska" odcupitala, jsem hodila svým pohledem na potutelně se usmívajícího Draca.
,,Jsi rozkošná."
,,A ty idiot, jasně jsme se dohodli, že si sem nikoho vodit nebudeme." Byla jsem naštvaná a znala jsem se příliš dobře na to, abych věděla, že mi o to ve své podstatě nejde.
,,Víš, že jsi hrozně sexy, když se na mě zlobíš?" přistoupil ke mně blíž a zlehka se dotkl mých zrzavých vlasů.
,,Zažádám o přeložení, myslím, že mi vyhoví vzhledem k té době, jakou jsem tu strávila," řekla jsem mu pevně rozhodnutým hlasem.
,,Zkazil jsem to."
,,Ne, jen už s tebou dál nemohu pracovat."
,,Dobře."
,,Dobře?" zopakovala jsem jeho slova.
,,Respektuji tvé rozhodnutí."
Ten den byl divný. Oba jsme byli příšerně napjatí a zadumaní a doufali, že tahle směna brzo skončí. Večer, když jsem na sebe pouštěla horkou vodu, jsem si uvědomila, jak hrozně prázdně se cítím. Bylo to tak nesnesitelné. Ta hrozná muka mé opuštěné duše. Po chvilce sebeutápění v žalosti nespravedlivého života, jsem vypnula vodu, omotala kolem sebe ručník, vzala do ruky hůlku a přemístila se před práh jednoho londýnského bytu. Netrpělivě jsem zazvonila na zvonek a snažila se ignorovat fakt, že jsem v podstatě úplně nahá.
A pak se náhle otevřely dveře a já nečekala ani vteřinku a vrhla se majiteli kolem krku. Políbila jsem ho na rty a zručně za námi zavřela dveře.
,,Ginny," vydal ze sebe překvapeně, když jsem po chvilce obrátila svou pozornost na jeho ramena.
,,Zkazil jsi to, ale já tě stejně chci," upozornila jsem ho na onen fakt a rychle mu rozepnula bílou košili. Jeho tělo bylo krásné. Vypracované a dokonale bílé, skoro až z mramoru. Opět jsem ho políbila na rty a nechala ze sebe spadnout jediný kousek oblečení. Náhle se naše role obrátili a já jediným jeho pohybem ležela pod ním. Políbil mě na čele a pak se dlouho dobu věnoval mému krku. Z mého hrdla vyrazil první sten, který rozproudil krev v nás obou.
Draco následně přesunul svou pozornost ke klíčním kostem, které celé zasypal něžnými polibky. Cítila jsem, jak se můj klín zalévá chtíčem a jak sílí příprava na samotný akt. Nato se Draco zaměřil na mé bradavky již poněkud ztuhlé vzrušením. Svým jazykem postupně obkroužil každou z nich, přičemž občas i zlehka přidal své zuby. Poté mi má ňadra zlehka pohladil, což u mě vyvolalo další vlnu vzrušení. Slastně jsem přivřela oči a jen stěží vnímala jeho jazyk putující u mého pupíku, kde se na okamžik zastavil. Pak ho náhle začala zajímat má kolena, od kterých se postupně dostával k té ,,horké zóně." Jeho ruce a rty byly všude a já pocítila další záchvěv a znovu navýšený puls v okolí mého klitorisu.
Zlehka jsem odtáhla své nohy od sebe a dala tak Dracovi možnost mě vidět úplně celou odhalenou. Draco se spokojeně usmál, sklonil se k mému dohladka oholenému klínu a vyhledal můj ,,Venušin pahorek."
Začal ho objíždět jazykem dokola, až byl za chvíli naprosto patrný a viditelný. Poté Draco přejel přímo přes něj a z mých úst unikl další, avšak mnohem intenzivnější sten. Mezitím jsem cítila jeho ruce na mých stehnech a myslela jsem, že dřív zešílím, než přestane. Následně zajel svým jazykem i k ,,onomu" vchodu a pak zase zpátky k pahorku. Pokaždé jsem cítila silnější a silnější stah a byla jsem si jistá, že už to dlouho nevydržím. A pak, když mě znovu políbil a zároveň svou rukou, jakoby omylem přejel přes můj roztoužený rozkrok, cítila jsem explozi citů tak silnou, až se mé tělo prohnulo tou neskonalou slastí a má mysl i ústa křičela jediné slovo. Ano.

Konec
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kristin | Web | 19. června 2010 v 23:57 | Reagovat

Děkuji, nesmírně si toho vážím :)) .. Dílko se ti povedlo úplně skvěle :) Na tebe velice zajímavé téma a po delší době, kdy u tebe nebyly povídky prioritou určitě čtenáře musí zaujmout :D.
Vážím si tě jako člověka, nejlepší přítelkyně i jako povídkářky :)

2 Anči | 20. června 2010 v 18:38 | Reagovat

och...:) přijdu sem po, no radši nebudu ani říkat jaké době, a co nevidím?!:D
Jen samotná délka této jednorázovky mi doslova vyrazil dech.:D ,,to po takové době jde?" říkala jsem si.:D
Povídka se ti povedla, bylo to zasazené do nezvyklé doby i prostředí, originální..:)
No a obsah? Zajímavé, sexuální touhy se zdají být u Ginny na denním pořádku.:D ale pěkné, nemohly chybět Dracovy uštěpačné poznámky, ale jak při těch narozeninách zkrotl...:D
bylo to takové reálné a člověk se do toho mohl opravdu ponořit.:D
jen jsem nečekala, že by se nahá sebrala a přemístila k jeho dveřím.:D možná až trochu uměle zasazené, ale nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo:D jen bych to nečekala:D
jsem se třošku rozepsala, ale už dlouho jsem neměla možnost někomu okomentovat nějaké dílo.:)
jsem ráda, že jsem sem přišla zrovna dnes, asi intuice..:)
POVEDLO SE TI TO!:)

3 Máťa | 21. června 2010 v 18:19 | Reagovat

Šarlot tak tuhle povídku ti musim pochválit je fakt senzační něco takového bych od tebe nečekala =D

4 Anči | 21. června 2010 v 21:53 | Reagovat

:D

5 šarlot | Web | 21. června 2010 v 22:01 | Reagovat

Kristin: Asi se rozpláču :D, děkuji za komentář i výjev tvé psychopatické duše :).

Anči: Tady šly slzy do očí :D. Četlo se mi to tak krásně. Teď vím, že mám proč psát. Protože, když vidí člověk tenhle masiv pochvaly, musí se rozplývat a cítit se tak báječně až do doby, než se nerozteče :D. A jsem moc ráda, že jsi sem takhle přišla :).

Máťa: Děkuji :). Člověk někdy překvapí sám sebe :).

6 Miuš.. | Web | 22. června 2010 v 16:50 | Reagovat

Hmm.. :) Byl to celkem typický pohled na dospělého Draca, ale poněkud zvláštní nahlédnutí na dospělou Ginny. Chovala se popravdě už v pozdějších knihách dost sebevědomě a věřím, že něco takového by se v ní lehce skrývalo, ale úplně to nezapadá do mojí subjektivní představy o ní (což není rozhodně špatně, je to tak trochu nová dimenze.. celý tenhle příběh).
Dialogy se mi místy zdály dost upjaté a na to, jakou máš slovní zásobu, až trochu obyčejné.. očekávatelné. Jako obvykle mě zaujaly prasácké pasáže :) jak jinak. Konec byl umístěný dost dobře, když o tom tak uvažuji.. Kdyby ji ojel a pak spolu žili šťastně až do smrti, nebo se ona nechala přeložit a už se ani neviděli, bylo by to prostě normální. Takhle je to zase o něco zajímavější a volnější pro čtenářovy myšlenky :) A ještě musím dodat, že zbožňuju tenhle pár, takže i když mi k nim občas charakterově něco nesedlo (a povídka pracuje už spíš s jejich utvořenou osobností a nic tak úplně zásadního v jejich smýšlení neukazuje), na chvíli mě to úplně uchvátilo :) Tohle mi chybelo.. měla bych zase víc číst.

7 Lenka | E-mail | Web | 24. června 2010 v 20:58 | Reagovat

...nevím kolik měsíců je to od doby, kdy jsem naposledy četla nějakou FF na Harryho. Možná i rok, sama nevím. Každopádně, byl to moc hezký návrat do starých známých vod, kde jsem začínala. Draco nebyl nijak zvláštní, i když se choval celkem normálně a s jeho arogancí se to nepřehánělo. Taky Ginny byla fajn, působila dojmem vyzrálé ženy, která ví, co chce a dokáže si to, s malou pomocí osudu, vzít.
A ten konec je dobrý, nic neříká, není to ani beznadějný doják ani přeslazená romantika. Líbilo se mi to, velice. A připomnělo mi to, jak krásné je číst, poslední dobou nemám čas a když, tak většinou v angličtině.

8 Katka Židková | 7. července 2010 v 22:15 | Reagovat

Musím říct, že tahle povídka mě opravdu dostala.. asi nejvíc proto, že ji napsal takový člověk jako jsi ty. Od mnoha ostatních, co znám, by mě tenhle děj, zabarvená slova a jistá nemravnost ani trochu nepřekvapili. Když se do toho dotyčný se svým osobním životem však vžije, je překvapen určitě příjemně.. A taky musím podotknout, že neshlédnu film Harryho Pottera, aniž bych si Draca a Ginny nepředstavila v jejich intimním světle. Musím taky přiznat, že já sama bych si o některých pasažích napsala leda do svého deníku nebo probrala jen s nejbližšími přáteli. Proto tě obdivuji, že jsi ji i přes tento obsah poskytla veřejnosti pro čtení. Myslím, že neznám osoby, která by se u této povídky ani trošku nezačervenala.. Samozřejmě má vše své nedostatky, ale jsem si jistá, že časem a zkušenostmi se i malá očka v kusu látky vytratí.. Čas od času není od věci se jentak odvázat.. Proto má tato povídka pro mě správný spád a šmrnc!

9 HR Nábytek | Web | 9. července 2010 v 17:29 | Reagovat

http://www.hr-nabytek.cz

HR Nábytek

Kvalitní nábytek a matrace
V našem sortimentu naleznete masiv převážně smrkový, dále potom bukový a dubový.

http://www.hr-nabytek.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama