Zimnice Johna Watsona

7. dubna 2012 v 13:30 | šarlot |  Slash
Postavy : Sherlock H., John W.
Doba: 21. století (BBC)
Děj: John Watson má kašel a odmítá poslouchat rady svého nejlepšího přítele Sherlocka Holmese.
Žánr: Slash, 12+
Subkategorie: Česky

+ K povídce mě inspirovalo televizní zpracování BBC, které převedlo příběhy A. C. Doylea do moderní doby, a také několik povídek, které na téma Sherlock/John reagují.


Zimnice Johna Watsona

,,Johne, nemohl byste laskavě přestat kašlat? Potřebuji klid na přemýšlení," zavrčel Sherlock. Ústa se mu stáhla do tenké linky a v očích se mu zračila nespokojenost.
,,Jsem nemocný. Jistěže," odmlčel se, aby si mohl znovu odkašlat, ale Sherlock ho přerušil.
,,Měl byste si jít lehnout. Paní Hudsonová vám připraví čaj."
,,Nepotřebuji ležet," opáčil klidně John a sedl si do křesla k ohni.
,,Vaše oči jsou lehce podrážděné, kašlete každé dvě minuty. Jste unavený a vidím, že vás bolí hlava. Vzal jste si prášek, ale nepomohl, nejspíše to máte ve zvyku dělat až příliš často. Oblékl jste si dva svetry místo jednoho, takže je vám zima. Vážně musím pokračovat, abyste byl ochoten přiznat, že si vážně potřebujete lehnout?"
,,Hmm."
,,Mám vám ten čaj snad uvařit sám?" nabídl se Sherlock. Jeho tvář byla znovu nečitelná. Teď, když Johnovi dokázal, že měl pravdu on, bylo načase se vrátit k případu. Měl rád Johnovu společnost, ale tentokrát se mu nehodila. Několikrát si promnul spánky. Potřeboval ticho. Chystal se plně ponořit do své hlavy.
,,To by bylo milé, bez cukru, prosím," usmál se John.
,,Samozřejmě, nikdy si čaj nesladíte, na to nemusím být detektiv, abych vám ho tam nedával," neodpustil si Sherlock další poznámku.
,,Samozřejmě," zopakoval John, ale zlost v něm Sherlock pro tentokrát neslyšel.
,,Opravdu byste si měl jít lehnout," doporučil mu Sherlock znovu, když před něj postavil šálek čaje. Neslazeného.
,,Chvilku tu zůstanu a pak půjdu. Jsem přece doktor, vím, kolik toho snesu," dodal, když uviděl Sherlockův pochybovačný výraz, ,,A vy byste měl taky jít, trápí vás ten případ."
,,Ano." Sherlock vzal z druhého křesla deku a Johna do ní zabalil. Bylo to od něj vskutku zvláštní gesto. John nevěděl, co si má myslet, ale líbilo se mu, když velký detektiv projednou projevil trochu zájmu.
,,Vrátím se brzy."
,,Dobře."

O několik hodin později Sherlock vítězně napochodoval do bytu 221 b na Baker street. Podařilo se mu rozřešit případ, vzbudit Lestradea a naštvat Andersona. Měl výbornou náladu a chystal se s ní podělit s Johnem.
John stále seděl v křesle. Zdálo se, že se třese. Sherlock u něj byl v několika vteřinách. Vůbec se mu nelíbilo, že se jeho milovaný přítel potácí mezi horečkou a zimnicí.
,,Johne? Johne?" Sherlock s ním několikrát zatřásl. John si mumlal něco pro sebe a podle všeho se zdálo, že má příznaky halucinací. Z jeho kůže sálala obrovská horkost.
,,Johne?!" znovu s ním zatřásl. Sherlock nebyl na podobné situace zvyklý. Sám takové problémy nemíval. Nechtěl se od Johna pohnout ani na minutu, ale potřeboval, něco chladného. Do studené vody namočil prostěradlo. John se mezitím v křesle napůl probral.
,,Sherlocku," usmál se když ho uviděl, ,,jak šel případ?"
,,Dobře, ale teď už znovu nemluvte. Vyčerpává vás to," napomenul ho Sherlock, ,,sundám vám svetr, musíme srazit vaši teplotu." Sherlock si nikdy ani ve snech nepředstavoval, že by se snad někdy dostal do situace, kdy by ze svého nejlepšího přítele sundával kusy oblečení. Ale k jeho překvapení na tom neviděl nic divného, protože i když se o Johna nesmírně bál, jeho mysl byla stále čistá.
,,Je mi zima," zamumlal, když z něj Sherlock sundal i kostkovanou košili. Sherlockovi prsty přikládaly studené obklady na Johnovu kůži tak přirozeně, že nebyla šance, aby si toho oba nevšimli.
,,Kdybych vás neznal, řekl bych, že se vám to líbí," zasmál se John chraplavým hlasem.
,,Mlčte," hodil na něj Sherlock naoko ledový pohled.
,,Opravdu vám to jde. Řekl bych, že lépe než Jannete." Sherlock se na okamžik zastavil. Nesnášel, když John mluvil o svých přítelkyních. Obzvláště ne o těch aktuálních, ale nemohl se ubránit jistému uspokojení, že je lepší než nějaká... Jannete. Na tváři se mu rozlil spokojený úsměv.
,,Dám vám nějaké léky a pak si už konečně půjdete lehnout. Teplota trochu klesla, ale nebudeme nic riskovat."
,,Dobře." Sherlock podepřel Johna. Ruku mu ovinul kolem nahé pokožky a nebýt John v tak špatném stavu, možná by si byl i pomyslel, proč to k jeho ložnici není dál.
,,Zůstanete tady?" zeptal se John vysíleně, když konečně ležel ve své posteli.
,,Ano. Sednu si do křesla."
,,Můžete si lehnout vedle mě. Ta postel je dost velká pro nás oba. Nechci, abyste se ráno cítit celý rozlámaný." Sherlock chtěl okamžitě namítnout, že takové věci se jemu nestávají a že něco tak banálního jako je lidský spánek může odložit na později, ale Johnovi oči a tichý hlásek v jeho hlavě ho přesvědčily, že to možná není tak špatný nápad.
Sherlock ještě nikdy nespal s někým v jedné posteli. Cítil se zvláštně. Jeho svaly byly napjaté.
,,Nechystám se vám ublížit," zamumlal John, když se k němu otočil.
,,Já vím," řekl Sherlock, přitom ani nevěděl proč, ,,omlouvám se."
,,Za co?"¨
,,Měl jsem tu s vámi zůstat."
,,Jste tu teď. Máte moc pěknou vůni."
,,Je nová. Měl byste spát."
,,Ano, měl. Neodejdete?"
,,Ne. Znova už ne," vydechl Sherlock a cítil, že se mu tím prohlášením dostaly svaly skoro do křeče. Johnova ruka mimoděk sklouzla na tu jeho. Nechtěl ji dát pryč a ani to neudělal. Ležela tam do rána. A nebylo to naposledy.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tinea | Web | 3. května 2012 v 19:52 | Reagovat

Páni! To je skvěle napsané :-)

2 Allien.9 | E-mail | Web | 19. května 2012 v 2:11 | Reagovat

Ááá, nehorázně cute!!!:-)

3 jajafilm | Web | 9. června 2012 v 22:44 | Reagovat

:D

4 šarlot | Web | 9. července 2012 v 10:42 | Reagovat

Díky :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama