Scorpius

20. července 2012 v 17:40 | šarlot |  Jednorázovky
Postavy: Scorpius M., Rose W.
Doba: Generace Harryho dětí (po Bradavicích)
Děj: Rose a Scorpius spolu strávili noc.
Žánr: Romance
Subkategorie: Česky (2012)

+ Povídku s postavami z Harryho Pottera jsem nenapsala už rok. Navíc pár Scorpius/Rose zatím tak testuji. Snad se povídka bude alespoň trochu líbit.
Po delším odstupu bych řekla, že mnohem lépe se vyvedla Rose než Scorpius, ale nadruhou stranu, kdo může říct, jaký doopravdy byl?


Ale ne. Ne. Malfoy. Neotáčej se. Nic neříkej. Předstírej, že ho neznáš. Neodpovídej.
,,Copak Weasleyová, ztratila jsi hlas?"
,,Zmiz odsud Malfoyi." Sakra.
,,Myslel jsem, že bychom si mohli promluvit."
,,Nevím o čem."
,,O tom, co se stalo včera."
,,Nechci to rozebírat."
,,Rose," hluboce si povzdechl a natáhl ruku k té mé. Zděšeně jsem na něj pohlédla. To nebyl ten Malfoy, kterého jsem celé ty roky znala. Hlavou mi blesklo několik vzpomínek ze včerejší noci. Byla jsem v baru a zapíjela povýšení v práci. Bylo mi dobře a ani mi nevadilo, že se kolem ochomítá Malfoy. Ta jeho peroxidní hlava a potupné urážky mě sice pokaždé zaručeně dokázaly dostat do varu, ale tentokrát jsem jeho přítomnost přebila množstvím ohnivé whisky. A pak, ani nevím jak, jsem ležela na saténově bíle povlečené posteli, přitisknutá k jeho tělu, plně si užívající jeho horké polibky. Dřív než se stačil probudit a hodit na mě veškerou zodpovědnost za společně strávenou noc, jsem se se rychle oblékla a zmizela, jak nejrychleji to šlo. Myslela jsem si, že se mi bude vyhýbat a předstírat, že mezi námi k ničemu nikdy nedošlo. Nevypadal tak.
,,Neboj se, nikdo se to nedozví. Tím si můžeš být jistý," pronesla jsem rozhodně, jak jen to šlo a snažila se dostat z jeho dosahu. Bolelo mě dívat se do těch jeho bouřkových očí. Už dlouho jsem byla sama a jeho vroucné tělo působilo jako lék. Ne. Jestli jsem něco takového chtěla opět brzo zažít, musela jsem si najít někoho jiného.
,,Proč jsi s tím souhlasila?" vypadlo z něj najednou. Nejspíš celou tu situaci nedokázal pochopit, stejně jako to nedokázala já. On byl Malfoy, já Weasleyová, žádné výmluvy ani omluvy nepřicházely v úvahu. Bez výjimky.
,,Byla jsem opilá," snažila jsem se ho odbýt.
,,Ne tolik, abys nevěděla, co děláš," namítl a udělal krok ke mně.
,,Musím domů," řekla jsem místo odpovědi a pak se s hlasitým prásk přemístila.
~~~
Ale ne. Ne. Šokovaně jsem hleděla na malou plastovou tyčinku. Dva proužky. Dva. Teď to bylo oficiální.
,,Panebože," zamumlala jsem pro sebe. Čekala jsem dítě se Scorpiusem Malfoyem. S Malfoyem! S peroxidní hlavou, co sotva uměla počítat do pěti.
,,Panebože," nemohla jsem si pomoct. Vytřeštěně jsem zírala na těhotenský test. Hlavou mi okamžitě projelo několik obrázků mé zrovna ne málo početné rodiny. Bylo mi jasné, že je jen malá pravděpodobnost, že se můj otec a mých několik strýců udrží a nepůjdou zabít mě nebo otce mého dítěte. Byla jsem v háji. Věděla jsem, že bych si měla promluvit se Scorpiusem.
~~~
Nervózně jsem postávala před bytem číslo 15 a v hlavě se snažila sesumírovat ty správné věty. Nevěděla jsem, po jaké odpovědi nebo reakci jsem toužila. Jediné, co jsem chtěla, bylo, abych ten rozhovor měla už dávno za sebou.
Zaťukala jsem. Otevřít mi přišla nějaká blondýna. Vypadala, že se spíš chystala svlékat, než oblékat a mně to kdoví proč zabolelo u srdce. Vinu jsem, stejně jako všechno v poslední době, hodila na rozbouřené hormony.
,,Scorpiusi, máš tu nějakou zrzku," zavolala přes rameno a poté si mě pozorně prohlížela. Snažila jsem se tvářit neutrálně, ale její zkoumavý výraz, který vyloženě říkal, že nechápe, co tu dělá někdo jako já, mě nenechával chladnou.
,,Weasleyová," ozvalo se za ní překvapeně, ,,co... co tady děláš?" Polkla jsem.
,,Mohli bychom si promluvit v soukromí?" snažila jsem ovládnout sama sebe a dodat si trochu odvahy. Hlavou jsem naznačila, jestli bychom nemohli jít třeba ven. Chtěla jsem být co nejdál od té jeho blonďaté nádhery.
,,Anabeth, co kdybys nás nechala o samotě?" otočil se k ní, ale něco v jeho hlase mi říkalo, že se o prosbu nejedná. Ta, ale jen nezúčastněně pokrčila rameny, pronesla, že si dojde pro kalhotky, které si zapomněla v ložnici a pak se s čistým nezájmem vypařila pryč.
,,Pojď dál," pobídl mě a sám vešel zpátky do bytu. Najednou mi došla slova. Za celé ty roky, co jsme si vzájemně nadávali, pošťuchovali se a tak nějak spolu bojovali, jsem nevěděla, co říct.
,,Dáš si něco k pití, ohnivou whisky nebo čaj?" Ohnivou whisky, to tak.
,,Čaj, prosím," zamumlala jsem a očima zkoumala zařízení pokoje.
Když jsme pak seděli proti sobě, bylo mi jasné, že je načase to říct.
,,Předpokládám, že sis sem nepřišla vypít čaj," podotkl, ale nezněl rýpavě, spíš zvědavě. Musela jsem se zhluboka nadechnout.
,,Jsem těhotná," promluvila jsem po chvilce a přitom vyhledala jeho oči. Vypadal překvapeně. Viděla jsem, že se chystá něco říct, a tak jsem raději pokračovala. ,,Nic od tebe nechci. Jenom jsem si myslela, že máš právo to vědět," napůl jsem se usmála a pak si rozhodně stoupla. ,,Měla bych už jít."
,,Ne počkej," vykřikl okamžitě a já na něj zůstala překvapeně zírat. ,,Měli bychom si promluvit o tom, co budeme dělat dál."
,,Budeme?" zopakovala jsem po něm, ale on jen přikývl hlavou.
,,Chceš, abych si tě vzal?"
,,Co? Ne!"
,,Nebo by ses ke mně mohla přestěhovat, je tu dost místa."
,,Scorpiusi, právě jsi vyhodil z bytu holku, se kterou sis to očividně minulou noc rozdával, vážně si myslíš, že bych chtěla, aby něčeho podobného bylo naše dítě svědkem?" povytáhla jsem obočí a čekala na jeho odpověď.
,,Ne, to asi ne. Tak, chceš, abych byl u porodu?"
,,Zbláznil ses?" Aby mě Scorpius Malfoy viděl, zpocenou, rozcuchanou a snažící se dostat jeho dítě na svět? Nikdy.
,,Tak..." nadhodil a čekal, jestli k tomu něco řeknu.
,,Můžu tě nechat zapsat jako otce, jestli chceš," navrhla jsem, ale nebyla jsem si jistá, jestli dělám správné rozhodnutí. Viděla jsem na něm, že by snad o něco stál, ale věděla jsem, že v tuhle chvíli by jakákoli unáhlená rozhodnutí nebyla vhodná.
Chvíli se mi díval do očí, pak jeho zrak sklouzl na mé břicho. Přemýšlel a poté krátce přikývl.
,,Dobře," vzala jsem si tašku a zamířila ke vchodu. Bylo mi najednou mnohem lépe.
~~~
Cítila jsem se hrozně, potřebovala jsem obejmout. Právě jsem své početné rodince oznámila, že čekám přírustek a taky s kým. Většina z mých strýců včetně mého otce a matky vypadala, že mě vážně na místě zabijí, Albus se naproti tomu kdoví proč děsně smál.
Zuřivě jsem zabouchala na dveře Scorpiova bytu. Brečela jsem, ale bylo mi to jedno. Chtěla jsem ho praštit a taky jsem to udělala. Seděli jsme spolu na sedačce a on mi do ucha vykládala všechny ty blbosti, jak se všechno zase spraví. Řekla jsem mu, ať sklapne. V noci jsem mu vyjedla ledničku.
~~~
,,Rose, já s tebou na to vyšetření půjdu, ať se ti to líbí nebo ne," prohlásil rozhodně, zatímco jsem se ládovala máslovým koláčkem a při všem tom těhotenství se snažila tvářit aspoň trochu důstojně.
,,To si piš, že nelíbí," snažila jsem se znít výhružně, ale moc mi to nešlo, ,,neměla jsem ti o tom vůbec říkat. Nechci, abys zíral na víc mé odhalené kůže než je nutné. Jednou mi to bohatě stačilo."
,,Já bych si to klidně znova zopakoval," zasmál se laškovně a nebezpečně blízko se ke mně přiblížil.
,,Ale já ne. Jedno dítě mi bohatě stačí."
,,Víš Rose, trochu jsem přemýšlel."
,,O čem?"
,,Možná by sis mě přecejenom měla vzít. Máma se tvářila nadšeně, když jsem se o tom letmo zmínil. Dokonce ani táta toho moc nenamítal, alespoň na jeho poměry."
,,To se divím."
,,Takže..." odkašlal si.
,,Takže co?" zopakovala jsem nervózně a snažila se dostat dál od jeho hrudi.
,,Vezmeš si mě?"
,,Ne."
,,Proč ne? Přísahám, že od té doby, co jsi mi řekla, že se mnou čekáš dítě, jsem tady žádnou holku neměl."
,,Tady?" zopakovala jsem a pochybovačně vytáhla obočí.
,,Nikde. Rose, já si tě chci vzít a chci s tebou vychovávat malého Theodora nebo Isabell."
,,Theodora? Isabell? Sakra Malfoy, přestaň mě štvát a radši mi pomoz vstát, už jsem dávno měla být u Munga."
~~~
,,Chcete znát pohlaví vašeho dítěte?" zeptal se postarší lékokouzelník při jedné z několika prohlídek, které jsem kvůli tomu pitomci s blonďatou hlavou musela absolvovat.
,,Ano," přikývla jsem okamžitě, zato Scorpius rázně zakroutil hlavou.
,,Chceme," dodala jsem pro jistotu, ale Malfoy si začal mlet svou. Měla jsem špatné období a taky nesnesitelnou chuť na hrušky.
,,Proč prostě nevypadneš a nepočkáš v čekárně?" utrhla jsem se na něj a on nabručeně vypochodoval ze dveří.
,,Promiňte," dodala jsem, když se dveře s hlasitým prásk zavřeli.
,,V pořádku. Za pár dní se vaše hladina hormonů opět uklidní. Nicméně, rád bych vám pogratuloval k vašemu synovi," usmál se povzbudivě a mně už nejméně po sto páté za těch několik měsíců uniklo pár slz.
~~~
Ale ne. Ne. Já ještě nechci rodit.
,,Sakra."
,,Stalo se něco?" Scorpius ke mně ihned přispěchal.
,,Praskla mi voda," oznámila jsem věcně a zhluboka se nadechla.
Než jsem se vzpamatovala, byla jsem v rukou několika zkušených lékokouzelníků. Kontrakce přicházely stále častěji za sebou. Nesmírně to bolelo.
,,Já tě tak nenávidím, Malfoyi!" vykřikla jsem v dalším návalu bolesti.
,,Já vím," usmál se a pak mě kdoví proč políbil.
,,Co... co to sakra děláš?"
,,Líbám svoji budoucí ženu," prohlásil jednoduše.
,,Ale já si tě nevezmu," snažila jsem se o pevný tón, ale v momentální situaci mi to šlo těžko.
,,O tom si promluvíme později."
~~~
,,Je to andílek," rozplývala jsem na svým čerstvě narozeným synem a Malfoy mi koukal přes rameno.
,,Weasleyová?" promluvil Scorpius po chvilce ticha.
,,Co je, Malfoyi?" položila jsem malého Theodora do postýlky a pak se otočila na jeho otce, ten k mému překvapení klečel na zemi a ruce měl přichystanou krabičku se snubním prstýnkem.
,,Chtěl jsem tě požádat tak, jak by to udělal každý jiný gentleman, ale na tebe to očividně neplatí, tak to udělám jinak. Weasleyová, budeš tak laskavá, vezmeš si konečně ten zatracený prstýnek a uděláš ze mě toho nejšťastnějšího muže?"
,,Ten konec sis mohl odpustit," promluvila jsem po chvíli.
,,Rose."
,,Ano."
,,Jako ano?"
,,Sakra Scorpiusi, jaký jiný ano ještě znáš? To jedno, jestli sis nevšiml, máme už dávno za sebou."
,,Weasleyová, buď chvíli zticha," navlékl mi prstýnek a pak mě dlouze, hluboce a vášnivě políbil.
~~~
,,Berete si zde přítomného Scorpiuse Malfoye a budete ho ctít a milovat, dokud vás smrt nerozdělí?" Lehce jsem se usmála. Já si vážně chtěla vzít tu blonďatou palici, která mi udělala dítě a podle potutelného výrazu na tváři se chystala na další.
,,Ano."
~~~
Byli to naše první Vánoce. Seděli jsme se Scorpiusem pod vánočním stromečkem a pomáhali Theovi rozbalovat dárky.
Byla jsem šťastná. Otočila jsem se na Scorpiuse a řekla mu, že ho miluju.
,,Však já tebe taky, Weasleyová, já tebe taky." zasmál se a vtiskl mi dlouhý polibek na rty.

Konec
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Koki | 7. října 2012 v 19:31 | Reagovat

Tak to bylo úžasný.

2 Hanka | 6. dubna 2013 v 20:59 | Reagovat

Aw... to je tak krásné, povedlo se ti to :)

3 Klara | 17. června 2013 v 20:48 | Reagovat

nadherny super bajecny

4 Denča | 26. března 2014 v 23:02 | Reagovat

Ouu :D to je dokonalé! :D

5 Mione M. | Web | 3. května 2014 v 7:17 | Reagovat

Moc Povedený, moc krásný :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama